Chléb z kopřivy a medvědího česneku — starý recept, nové jaro

Jaro je zvláštíní část roku, kdy se příroda probouzí a rostliny vstupují do počáteční fáze vývoje, kdy jsou nejbohatší na vitamíny a stopové prvky. Tehdy jsou také nejvhodnější ke konzumaci, protože postupem času hrubnou a posilují odolnost vůči škůdcům. Rád bych poznamenal, že divoce rostoucí rostliny by se neměly konzumovat v příliš velkém množství — spíše jako doplněk stravy. Kulturní rostliny lidé po tisíciletí selektovali, aby získali ty, které nám nejlépe vyhovují.

Kopřiva — podceňovaná rostlina

Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica L.) je vytrvalá rostlina, která může dosáhnout výšky 150 cm. Má rozvětvený plazivý oddenek a přímý, čtyřhranný, chlupatý stonek. Listy jsou vstřícné, řapíkaté, šedozelené, podlouhlé vejčité, se zúženou špičkou, srdčité při bázi, hrubě zubaté na okrajích a pokryté na obou stranách měkkými krátkými chlupy. Stonek a listy jsou také pokryty delšími, křehkými žahavými chlupy, které se odlomí při nejmenším dotyku a pronikají do kůže, uvolňujíce toxickou tekutinu, která způsobuje zarudnutí a puchýře. Rostlina je dvoudomá a kvete nenápadnými, nazelenalými květenstvími, která se vyvíjejí v paždí listů od června do září.

Kopřiva roste jako dobře známý, nežádoucí plevel a je rozšířena téměř po celém světě. Nacházíme ji podél plotů, kolem osad, podél cest, ve vlhkých lesích a hájích, v zahradách a opuštěných místech. Roste také ve vysokých horách. Často se vyskytuje ve velkém množství, zejména na dusíkem bohatých, ruderálních půdách.

Výživová hodnota a léčivé vlastnosti

Výživová hodnota kopřivy byla známa již starověkým Egypťanům, kteří ji pěstovali jako zeleninu. Řekové a Římané ji také často jedli a cenili. Hippokrates a Horatius ji zmiňují a Plinius píše, že mladá kopřiva na jaře poskytuje dobrou a zdravou stravu, která chrání před nemocemi po celý rok. Ještě dnes mnoho evropských národů kopřivu jí, ačkoli je rostlina jen zřídka pěstována. Ve Švýcarsku se na trzích na jaře prodává hojně.

Kopřiva je považována za jednu z nejužitečnějších, nejzdravějších a nejdostupnějších listových zelenin díky své rozšířenosti, výživové hodnotě a obsahu vitamínů. Rostlina obsahuje přibližně 5,5 % bílkovin, 7 % sacharidů, 0,7 % tuků a také hodně vápníku, fosforu, železa a kyseliny křemičité. Listy kopřivy také obsahují látky, které mají příznivý vliv na žaludeční sekreci. Během jarních měsíců se obsah vitamínu C v mladé rostlině pohybuje od 75 do 140 mg%. Mladé listy současně obsahují až 20 mg% karotenu. Kopřiva je tedy bohatším zdrojem vitamínů C a A než většina pěstovaných zelenin. Navíc rostlina obsahuje vitamíny K, B₂ a kyselinu pantothenovou, což z kopřivy dělá jakýsi přírodní multivitamínový koncentrát.

Plicník — zajímavé setkání

Na fotografiích je vidět také další zajímavá rostlina: plicník (Pulmonaria officinalis). Poznáme ho podle skvrnitých listů a toho, že má na stejném stonku květy různých barev — od růžové po fialovou. Výborná rostlina na čaj, sliznatá a používaná při dýchacích potížích. Často ji sbíráme a sušíme na čaj.

Sběr kopřiv a medvědího česneku

V tuto roční dobu rád využívám některé dary přírody, které jsou snadno dostupné. Nedávno jsem nasbíral kopřivy a medvědí česnek a rozhodl se upéct chléb, který jsem jedl v krčmě Vagabundo, kde ho v tuto dobu roku podávali. Kopřiva i medvědí česnek se sbírají před kvetením a vždy daleko od frekventovaných silnic nebo jakéhokoli zdroje znečištění.

Nasbíral jsem výhonky mladé kopřivy. Existuje několik odrůd a lidé je většinou rozlišují podle toho, která při dotyku žahá a která ne. Kopřiva doporučená k jídlu je ta žahavá — kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), bez barevných květů, která silně žahá, pokud s ní zacházíte neopatrně. Obvykle se sbírá výhonek se 4–6 lístky níže. Doporučuji lehké rukavice, ačkoli já a moje žena sbíráme holýma rukama — ale velmi jemnými pohyby. Trochu to žahá, ale nic vážného, jakmile si zvyknete.

Kopřiva, stejně jako medvědí česnek, je vynikajícím doplňkem do dušených pokrmů, polévek, lze ji míchat s mangoldem, špenátem, zelím, a na rozdíl od medvědího česneku ji lze také sušit na čaj.